Jihoafrická republika je největším státem jižní Afriky, zaujímá první místo na světě v těžbě zlata. Turisty přitahují přírodní rezervace a třináct národních parků, zejména největší a nejstarší Krugerův národní park. Území Jižní Afriky bylo od nejstarších dob osídleno pravěkými lidmi a jejich přímými následníky se stali lovci a sběrači divoce rostoucích plodů Sanové (Křováci) a pastevečtí Khoinové (Hotentoti). Od 2. století našeho letopočtu začali do země přicházet černošské kmeny bantusky hovořících zemědělců a chovatelů dobytka, které s výjimkou nejjižnějších oblastí osídlily většinu jižní Afriky. Portugalský mořeplavec Bartolomeo Diaz (asi 1450 - 1500) obeplul v roce 1488 mys Dobré naděje, ale teprve v roce 1652 zde Holandská východoindická společnost založila stanici, která měla zajistit zásobování. Vnitrozemí začali osídlovat lidé nazývaní Búrové (farmáři) nebo Afrikánci a střetávali se při tom s místním khoinským obyvatelstvem. Od konce 18. století zase s černošskými zemědělci kmenů Xhosa, Pondo aj., kteří osídlovali nová území západně od Rybí řeky (Fish River mezi East London a Port Elizabeth). Khoinové byli vyháněni do převážně pouštních vnitrozemských oblastí a byli časem téměř vyhubeni. Mezi bělošskými farmáři (trekery), postupujícími na východ, a černošskými bantuskými kmeny, docházelo k celé řadě ozbrojených střetů se střídavými výsledky.