Jistě jste při výběru vína narazili na názvy, které nejsou na první pohled jasné. Zároveň i rozdělení jednotlivých typů vína je dobré znát, protože jsou určující pro chuť, kterou si právě chceme vybrat.
 
Základním kamenem při výběru vína je rozdělení dle barvy:
·         Bílé víno – vyrobeno z bílých, růžových nebo červených hroznů vinné révy
·         Růžové víno – vyrobeno z modrých hroznů bez nakvašení u stolních vín šumivých a perlivých vín i směsi bílého a červeného vína
·         Červené víno – vyrobené z modrých hroznů nakvašením nebo jejich tepelným zpracováním
 
Další rozeznávání vína je dle cukernatosti:
 
U vín:
·          Suché nejvýše – 4 g zbytkového cukru/litr
·          Polosuché - 4,1 - 12 g zbytkového cukru/litr
·          Polosladké - 12,1 - 45 g zbytkového cukru/litr
·          Sladké – minimální obsah 45 g zbytkového cukru/litr
 
U sektů:

·          „brut nature“ nebo „přírodně tvrdé “ - pokud obsah cukru je pod 3 g v litru; pouze kde po vytvoření šumivého vína nebyl dodán žádný cukr.
·          „extra brut“ nebo „zvláště tvrdé“ - obsah cukru je mezi 0 g až 6 g v litru
·          „brut“ nebo „tvrdé“ - obsah cukru je nižší než 15 g v litru 
·          „extra dry“ nebo „zvláště suché“ - obsah cukru je mezi 12 g a 20 g v litru
·          „sec“ nebo „suché“ - obsah cukru je mezi 17 g a 35 g v litru
·          „demi-sec“ nebo „polosuché“ -  obsah cukru je mezi 33 g a 50 g v litru
·          „doux“ nebo „sladké“ -   obsah cukru je větší než 50 g v litru.
 
 
Dalším rozeznání je dle třídy a druhu vína:
 
Jakostní víno
Vyrábí se z hroznů moštových odrůd sklizených v jednotlivých vinařských oblastech (výroba vína, s výjimkou stáčení, proběhla ve vinařské oblasti, v níž byly vinné hrozny sklizeny). Mošt musí dosáhnout minimálně 15 stupňů přírodní cukernatosti . Jakostní víno musí být označeno názvem vinařské oblasti, ve které bylo vyrobeno. Odrůdové jakostní víno musí obsahovat nejméně 85 % vína vyrobeného z odrůdy uvedené na obalu. Známkové jakostní víno se smí vyrábět smíšením maximálně tří odrůdových jakostních vín. Jakostní víno lze označit dovětkem „ odrůdové “ nebo „ známkové “
 
Víno s přívlastkem
Jsou odrůdová vína nedoslazovaná řepným cukrem pocházející z vyzrálých hroznů obsahující vyšší obsah cukru. Vyrábí se z hroznů rmutu nebo moštu jedné moštové odrůdy révy vinné. Víno s přívlastkem musí obsahovat nejméně 85 % vína vyrobeného z odrůdy uvedené na obalu. Víno s přívlastkem se smí vyrábět smíšením maximálně tří odrůd révy vinné. Kromě síry nesmí být použito žádné chemické konzervace . Víno s přívlastkem je označováno názvem vinařské oblasti, vinařské obce a rokem sklizně hroznů. Víno označené přívlastkem musí být vyrobeno v oblasti, kde byly vinné hrozny sklizeny. Další podmínkou pro uvedení vína na trh je nepřekročení hektarového výnosu na vinici, na níž byly hrozny sklizeny.
 
Kabinet
Kategorie vín vzniklých z moštů, které dosáhly 19-21 ° cukernatosti a u nichž nebylo přikročeno ke zvyšování obsahu alkoholu cukřením. Cukernatost a hmotnost sklizených hroznů ověřuje ČZPI.
 
Pozdní sběr
Sklizeň hroznů v pozdějším termínu, teprve když cukernatost hroznů dosáhne 21-24 °NM. Současně pozdní sběr znamená i kategorii vína s přívlastkem.
 
Výběr z hroznů
Název přívlastkového vína vyrobeného z hroznů, které vyzrály na 24-27 °NM a jejichž cukernatost byla ověřena SZPI. Bývá to víno extraktivní, s vyšším obsahem alkoholu, někdy s vyšším obsahem zbytkového cukru.
 
Výběr z bobulí
Název přívlastkového vína vyrobeného z vybraných hronů, které zrály velmi dlouho na vinici a získaný mošt obsahoval alespoň 27 °NM (stupňů normalizovaného moštoměru) cukernatost moštu byla ověřena SZPI.  Bývají to extraktivní, polosladká či sladká vína.
 
Ledové víno
Stejně jako ostatní vína s přívlastkem je lze vyrábět pouze po ověření cukernatosti SZPI. Vyrábí se lisováním zmrzlých hroznů sklizených při teplotě alespoň – 7 oC a získaný mošt musí vykazovat alespoň 27 stupňů cukernatosti. Hrozny při lisování nesmí rozmrznout, proto zůstane část vody nevylisována v hroznech ve formě ledových krystalů.  Ledová vína bývají velmi extraktivní, sladká a jsou poměrně vzácná a proto drahá. 
  
Slámové víno
Název vína s přívlastkem, které vzniklo z hroznů dosoušených po sklizni na slámě. Pro takovou výrobu se musí nechat hrozny dobře vyzrát a nesmějí být poškozené. Kladou se na slámu nebo na rákos či mohou být zavěšeny ve větraném prostoru po dobu nejméně 3 měsíců. Tím se odpaří část vody z bobulí a koncentruje se obsah extraktivních látek. Většinou se užívá hroznů bílých odrůd. Získaný mošt musí vykazovat nejméně 27 °NM. Slámová vína bývají velmi extraktivní, sladká a jsou poměrně vzácná a proto drahá. 
  
Výběr z cibéb
Název přívlastkového vína vyrobeného z hroznů, které vyzrály na vinici na min. 27 °NM a jejichž cukernatost byla ověřena SZPI. Takto vyzrále hrozny se díky extrémně dlouhé době zrání na vinici většinou změnily na hrozinky – cibéby. Bývá to víno velmi extraktivní, sladké, vzácné a proto drahé.

Botrytický výběr (Botrytis cinerea)
Název přívlastkového vína které je vyrobeno z hroznů napadené ušlechtilou plísní Botrytis Cinerea, která je vinaři vítána. Její zásluhou se vyrábí největší sladká vína na světě.

Sur lie
Sur lie, ve francouzštině doslova „na kvasnicích“, je metoda při které se mladé víno ponechává ležet delší dobu na kvasnicích „élevage“, někdy za současného intenzivního promíchávání „battonage“. Ležením na kvasnicích probíhající autolýzou kvasnic vznikají sloučeniny dusíku, polysacharidy glykoproteiny, které usměrňují patrné zlepšení kvality vín. Hodnotí se zvláště vznikající kulatost, mazlavost a jemnost čištění vína. U červených vín se činnost kvasnic spojuje s přínosem rozpustných polysacharidů, které působí na úroveň redox potenciálu. Metoda sur lie zvyšuje intenzitu ovocného charakteru aromy vína. V některých případech se víno stáčí do láhví přímo z vína na kvasnicích, nebo se kvasnice přidávají do vína na dosáhnutí charakteristické příchutě, která je ceněna u vín muškátových, zvláště ve Švýcarsku. Použitím přípravků vyrobených z buněčných stěn kvasinek, rozrušených enzymaticky, odstraňuje potřebu intenzivního promíchávání vín na kvasnicích. Základní činností kvasnic při metodě sur lie je jejich antioxidační činnost, hlavně u červených vín u kterých zpomaluje stárnutí a změnu barvy a chuti. Použití metody je vysoce individuální, je odvislé od charakteru vína a výsledku který by měla metoda přinést.
 
Barrique
Dubový sud o velikosti 225 l užívaný původně ve francouzském vinařském regionu Bordeaux ke zrání červených vín. Dnes rozšířený po celém světě nejen ke zrání, ale i k vyluhování zvláštních aromatických látek z dubu.
 
Šumivé víno – sekt

Šumivé víno se třídí na několik druhů:
·          Šumivé víno, které se nesmí označovat jako sekt a lze ho vyrábět ze stolního vína, které dosáhlo 8,5 % obj. alk. prvotním i druhotným kvašením a musí mít 0,3 MPa přetlaku při 20 °C.
·          Jakostní šumivé víno (sekt) se vyrábí z domácí nebo dovezené suroviny a celková výrobní doba při kvašení v tancích musí být 60 dnů, při kvašení na láhvi 9 měsíců, přetlak musí být 0,35 MPa a celkový alkohol nejméně 10 % obj. V této kategorii též aromatický sekt prvotním kvašením z aromatických odrůd.
·          Jakostní šumivé víno vinařské oblasti se vyrábí jen uvnitř oblasti z jakostních odrůdových vín a výroba musí trvat 6 měsíců v tanku nebo 9 měsíců v láhvi.
·          Pěstitelský sekt má podobná kriteria jako předchozí a výroba se uskutečňuje u pěstitele.

Perlivé víno
Perlivá vína se nesmějí označovat jako šumivá nebo jako sekty a vyrábějí se z tuzemských vín stolních nebo jakostních sycením oxidem uhličitým. Obsah celkového alkoholu musí být nejméně 9 % obj., z toho nejméně 7 % skutečného a přetlak v láhvi při teplotě 20 °C musí být v rozsahu 0,1-0,25 MPa.